HistorieÚvodnikOdkazy

Fallout

24 září, 2004, G4ndy Žádné komentáře

Her s postapokalyptickou tématikou tu již bylo mnoho a mnoho. Jako maják spásy však mezi nimi vyčnívá jediný pravý prorok Fallout. Nesporná genialita této hry poznamenala mnohé duše, a ukázala jim jak má vypadat správné RPG z blízké, veselé budoucnosti.

Už nádheně pochmurné intro ukazuje, že si lidstvo nedalo říct a navzájem si pohladilo atomové hlavičky. Že to asi muselo bolet.

To by nebyla hra, aby pár šťastných Američanů nedostalo šanci na přežití. Ti přečkali hrůzný atomový konflikt, který mohl trvat nanejvýš pár minut, ukryti hluboko v podzemních krytech nazývaných vaulty. Jeden takový s pořadovým číslem 13 vesele prosperoval do té doby, než se uvnitř porouchal čip na rekultivaci vody (nejsem si jist nebyl-li zrovna Pátek 13 a ještě k tomu státní svátek). Správce komunity si zvolil nedemokraticky vyvoleného, aby šel do voleb, ehm, aby šel hledat okolní vaulty a v nich pomoc.

No a kdo myslíte, že je vyvolený (ODS?). Ano hádáte správně. Nebojte se, vyvolený na své cestě není sám (ČSSD), spolu s nim putuje horda vlastností a charakteristik, které mu nejednou zachrání svou vysokou hodnotou život.

Pro účely hry měla být původně licencována propracovaná pravidla od známého tvůrce Gamebooků Liwingstouna. Smluva se však nekonala, tak si hoši z Black Isle, tehdy ještě plně přidruženého k Interplay, vymysleli pravidla podobná, copyright necopyright. To mělo ale za následek asi jedinou závažnou chybu na kráse skvostného Falloutu. Zpočátku velice vyvážený od poloviny hry však silně na vaši stranu hrající systém pravidel jednoduše nedokáže dostatečně reflektovat úroveň vašich zkušeností a fakt že jste tím pádem úplný Johny Rambo veterán z Vietnamu a z Afghanistánu zároveň. Autoři si vypomáhají silnějšími protivníky, ale za ně zase inkasujete více zkušeností a za chvíli i ten nejsilnější rychle zhyne pod hlavní vaší upravené plazmové pušky.

Ale abych nedezinformoval, Fallout není vlastně vůbec o boji, ale hlavně o exkurzi do postapokalyptického pochmurného světa. Přesvědčí vás jako nic jiného, o tom, že život si najde cestu.

Když jsem poprvé pustil Fallouta nemohl jsem se od něj absolutně odtrhnout, je to přesně ten druh hry, který mě nepustí, dokud ho nedohraju. Ve Falloutu je toho tolik k objevení, že si na jednotvárnost stěžovat nikdo nemůže.

Příběh, byť existuje jen jeden dobrý nebo špatný konec, který mimochodem stojí za to, je vlastně nelineární. V rámci hlavního úkolu budete moci plnit množství subquestů, které nejsou jen nějakým laciným prodloužením herního času. Většina úkolů, která se na vás navalí, je velice inteligentně napsána, což má za následek rychlé sžití s vašim novým domovem. Přijmete fakt, že zbytky lidstva přebývají převážně v ruinách bývalých velkých měst. Ideály jako pravda, čest a láska nejsou zrovna na špici společenských hodnot (jako kdyby někdy byly), vše se omezilo na prosté ryzí přežití.

Děj nabírá často velkých obrátek, nečekané zvraty a odhalení udrží zaručeně váš zájem. Fallout si v tomto nic nezadá s Baldurovou bránou. Herní svět není sice tolik rozsáhlý (na Might and Magic zapomeňte) o to víc je však propracovaný, každé prostředí je svým způsobem originální nabízí něco nového, tajemného.

Po grafické stránce je Fallout svým izometrickým 2D náhledem na okolí hodně podobný Diablu. Boje se odehrávají v tahovém režimu, kdy v závislosti na hodnotě obratnosti dostanete přiděleny akční body. V nebojovém režimu běží vše v reálném čase. Cestování po světě je ulehčeno přehlednou mapou, na které navrhujete výpravy. Můžete jít kam se vám zlíbí a pokud narazíte na něco zajímavého (město, nepřátele) dojde k přepnutí do podrobnějšího náhledu. Samozřejmě, že na místech kde jste zatím nebyli jsou na mapě výmluvná černá místa.

Narazíte také na zástupy NPC, které jsou celé nedočkavé až s vámi povedou méně či více smysluplný rozhovor, některé z nich se k vám za účelem páchání společných ušlechtilých činů přidají, ale pozor zachovají si stále neupiratelnou dávku svobody (jsou to Amíci), takže jejich činnost nemůžete přímo ovládat. Chodí za vámi jako psi, jediné co jim můžete přikázat je, jak daleko se mají za vámi držet, či jak se mají přibližně chovat v boji a tento rozkaz dokáží plnit jen velice, velice přibližně. V boji tak nastávají nepříjemné situace, kdy vaši společníci naběhnou přímo na hlaveň pumpovací brokovnice vašeho nepřítele, který zas tak hloupý není a zmůže se alespoň na jednoduché pomalé stisknutí spouště a nadělá tak spoušť nejen na okolní poušti, ale i v útrobách vašeho kamaráda, který si ani v posmrtných křečích zaboha nepřipustí, že je nesvéprávný a měl by svůj život konečně svěřit do vašich rukou.Boje se tak většinou promění v zoufalé hlídání (simulátor dětské školky), kam se zase poděli ti neschopní spolubojovníci, aby je někdo za rohem neodpráskl nebo nerozpáral. Pravda, můžete se na ně vykašlat, ale to já nedokázal, měl jsem pak výčitky svědomí, a pocit, že o něco přicházím, což nemám rád. Ale tenhle nedostatek se dá docela v pohodě překousnout, když porovnám umělou inteligenci ve Falloutu s většinou ostatních her tohoto typu vychází Fallout ještě vcelku dobře (i když s odřenýma ušima). Ideálním snem by bylo skloubení propracovaného tahového bojového systému Jagged Aliance 2 s příběhem Falloutu, to by byly naprosté masové herní orgie. Ale zázraky se nedějí (Fallout Tactics trochu zklamal).

Ještě doušek nutné kritiky si dovolím, Fallout totiž padá. V ten nejméně očekávaný okamžik, kdy zrovna nemáte hru před chvílí uloženou vám Fallout nekompromisně a bez upozornění spadne. To pak člověk šokem někdy spadne s ním, třeba ze židle. Nevím kde je vina, jisté ale je, že byl Fallout programován pod dos, takže jednoduše svedu všechno na hromosvod Billa Gatese a jeho okno.

Smetu-li všechny zápory Fallouta ze stolu zbude mi tam dokonalé RPG se silným příběhem, které chytí a poznamená. Ti co ho dohráli, třeba i vícekrát, mohou s klidnou duší spát, neboť ví, že jsou připraveni na brzkou apokalypsu a mají zajisté ve sklepě vedle sudů s vodou malý Vault 13 a v něm pro jistotu několik vodních čipů. Bůhví, třeba kdyby Fallout neslavil takový úspěch a jeho tvůrci zanevřeli na RPG žánr, nikdy bychom se nedočkali epické BG což je vlastně jen o trochu lepší Fallout ve fantasy prostředí.

Hodnocení: 9/10

Žánr: RPG
Rok vydání: 1997
Výrobce: Black Isle
Distributor: Interplay
HW:  Pentium 133Mhz, 16MB RAM

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *