Když
se mi poprvé dostala do rukou hra Pharaoh, myslel jsem si, že půjde o
další tuctový produkt snažící se vytřískat nějaké ty fufníky z egyptské
mytologie. Nepřesvědčilo mne ani jméno výrobce (Sierra), protože
v tu dobu jsem dokončoval Caesara III a ten mě nijak zvlášť
neuchvátil. Sympaticky rychlá instalace s překrásnými panoramatickými
obrazy ve mně probudila hlodajícího červíka, který mi napovídal,
že by to přeci jen nemusel být takový brak.
Po prvním kontaktu s hrou samotnou se oblak pochybnosti zcela rozplynul a přede mnou stála dlouhá překrásná hra. Výběr vašeho jména z mnoha egyptských (ženských i mužských) mne nadchl a po zjištění, že si lze vytvořit vlastní dynastii jsem neváhal a jal se psát dějiny nikde nezaznamenané dynastie Jaxxenhotep :). Po bližším ohmatání herního interfacu jsem byl rád, že změny oproti CIII byly pouze kosmetického rázu, snadnější přistup k nejčastěji budovaným stavbám byl zjednodušen natolik, že ani cvičená opice by se neztratila... Dají se stavět typické budovy jako bazar, skladiště, apartmenty nebo pevnosti, pohledu oka ovšem neuniknou speciální chrámové komplexy zasvěcené některému z bohů (celkem jich je ve hře šest). Ty nejen že vypadají opravdu pěkně, ale hlavně stojí vydřidušské částky, tudíž si musíte půjčovat peníze, materiál... Ovšem výsledek stojí za to. A ruku na srdce, kdo by si takový odznak dokonalosti do města nepostavil, že?
Počáteční
mise s úkoly typu *Postav deset domů* jsem přešel bez mrknutí
oka. Po zhruba pěti scénářích se přede mnou objevila mapa,
ze které se dal ovlivnit další děj. Tento aspekt mi přišel velice
sympatický a neotřelý, dovoluje tak hrát hru v mnoha variantách.
Re-playabilita je tedy zajištěna. Hratelnost je tedy velice dobrá. Ani
jsem nějak nezaregistroval, že už bych měl ten zatracenej počítač
vypnout a jít se věnovat užitečnějším věcem...
Je čas na rozebrání grafiky. Ta, ačkoli je 2D působí příjemným dojmem. Bohužel nejde přiblížit a tudíž si nemůžete detailně prohlédnout jakoby pastelově namalované postavičky. Škoda, že si autoři nevymysleli více animací, chůze, tlačení kárky a nošení obušku není zrovna nejvíc... Domečky jsou namalovány také skvěle, ale největší šok jsem zažil po postavení parku. Ten je prostě kouzelný. Obměkčilo to i mne, každý obyvatel se dožadoval vybudování parku i v jeho kotci a já se po shlédnutí radosti první rodinky rozhodl rezignovat a postavil park na každičké volné místo ve městě. Obyvatelé se mi za to odměnili maximálni tolerancí k mým tyranským daním :). Zvuky jsou též na vysoké úrovni. Slyšíte kokrhání slepic, řinčení hrnků, do uší vám hrají libé egyptské melodie. Dokonce jsem se přistihl, že jen tak sedím a poslouchám hudbu a nedbám hlášek jako požár, loupež, kolaps ekonomiky, konec mise...
Hra
bohužel nepodporuje síťovou hru. Myslím, že síťové bitvy egyptských
führerů by hru jen okořenily. Ovšem zábava v singleplayeru
je maximální. Teď zbývá jen vysvětlit, proč Pharaoh nedostal
vyšší hodnocení. Předně je to poněkud odfláknutý systém trénování
jednotek, kdy prakticky stačí postavit rekrutovnu a výrobnu zbraní a
je po problémech. Možná to teď tak nevyzní, ale vsadím se, že vás to
také naštve. Dalším bugem je občasné trhání, které určitě není
způsobeno slabou konfigurací. Zdá se, že Pharaoh byl postižen syndromem
SimCity, kdy po dosažení určitého počtu objektů na mapě
hra začíná nepříjemně slabě trhat. No a poslední, nejmenší
výtka se týká obchodování. Na mapě sice můžete určit s jakým
městem chcete obchodovat a jakou komoditu prodávat/kupovat ale to je
tak všechno, chybí mi zde prostě propracovaný obchod. To ovšem neznamená,
že se právě tento typ nebude líbit právě vám.
Pokud máte před zkouškami z egyptské mytologie, je Pharaoh ideální učebnicí. Pokud máte rádi izometrické strategie manažerského typu, hru vám doporučuji také. A že vás podobné hry nezajímají? Pak se tedy divím, že jste dočetli až sem... :)