Akční sekačka údů všeho druhu se slepým samurajem v hlavní roli – jeden z mála to Japonských filmů, který si probojoval cestu do USA a následně i na ubohé české trhy. Ono se ani není příliš čemu divit – co to asi může znamenat, když je film komerčně úspěšný v USA? Ano, je to tak, jisté prvky prvoplánovitého braku v tomto akčním dílku bezesporu najdeme. Není to ale, díky bohu, zas tak hrozné.
Líbilo by se vám, kdybyste měli možnost si do svého těla vložit implantáty nejroztodivnějších velikostí a funkcí? Procházíte se rádi v šeru stínů? Či se neohroženě vrháte po hlavě do berserkovských akcí? Ať již jste takoví nebo makoví, perfektní hra Deus Ex vám nabídne obě strany plus spoustu věcí navíc.
Konečně jsem měl tu čest shlédnout velmi ceněné dílo režiséra Hirokazy Koreedy – umělce, který má patent na neuvěřitelně originální, přesto jednoduché filmy. Wandafuru raifu, neboli „Posmrtný život“ – jak by se dal přeložit tento název do češtiny, zachycuje nezvyklou, takřka dokumentární formou, režisérovu představu jakéhosi očistce, kam se uchylují lidé bezprostředně po smrti, aby si vybrali jeden jediný zážitek ze svého života, který jim zůstane na věčnost.
Hned v úvodu svého vystoupení na Game Developers Conference předvedl prezident Nintenda – Satoru Iwata nejnovější trailer na dlouho očekávanou Zeldu. Filmeček zachycuje na konzoli Game Cube dosud nevídané grafické efekty a hlavně perfektní akci, které bude nová Zelda očividně nabitá až k prasknutí. Fandové Zeldy a Nintenda všeobecně tak byli příjemně šokováni. Dále pak Iwata hovořil o přenosném DSku, na které se dají již nyní díky wi-fi v Japonsku stahovat hry a hrát online. Předpokládám že než tento trend dorazí k nám do ČR, budeme si muset ještě tak rok či dva počkat. 🙁 Samozřejmě že řeč přišla i na konzole nové generace, kde prezident velkého N potvrdil přibližné technické specifikace následovníka Game Cube – procesor od IBM a grafárna jak jinak než od Ati. Mimochodem, Ati produkuje grafické jádro také pro chystaný X-Box 2, takže jsem moc zvědavý nakolik si tyhle dvě konzole budou výkonnostně podobné. Nintendo, Microsoft i Sony jsou očividně víc než připraveni vstoupit možná už koncem tohoto roku do boje se svými next-gen konzolemi, čeká nás tedy dozajista velmi zajímavá bitva. 🙂
Další z řady asijských filmů, které jsem poslední dobou viděl a který mě jak jinak než zaujal. Lost and Found, jak již z poetického názvu vyplívá, vypráví o ztrátě a nálezu čehosi a jelikož se jedná o dílko romantické, asi vás napadne že budeme ztrácet a hledat lásku. Ano, máte pravdu, ale zdaleka to nebude to jediné…
Není to tak dlouho co jsem si plna nadšení koupila jistý časopis, který si za přílohu na své DVD vybral film Cesta do Fantazie. Na tom by nebylo nic divného, ale málokterý časopis si vybere za přílohu právě anime a ještě se tím chlubí (což považuji za velké plus 😉 ) Už jméno režiséra napovídá, že půjde opět o něco výjimečného, není jím nikdo jiný než věhlasný Hayao Miyazaki, zakladatel japonského anime studia Ghibli (má na kontě takové klasiky jako Naušika z Větrného Údolí, Princezna Mononoke, Hrob Světlušek…) Tento film získal dokonce i Oskara v roce 2003 a Zlatého Medvěda na MMF v Berlíně.
Hrob světlušek je velmi dojemný anime film, no dobrá – asi nejdojemnější anime co jsem kdy viděl, vyprávějící neveselý příběh odehrávající se ke konci druhé světové války v Japonsku (anime vychází z kultovní autobiografické knihy Akiyuki Nosaky). Spojenecké nálety sílí a míra zpustošení země je čím dál tím větší. V této neklidné době budeme sledovat chmurné osudy mladíka Seita a jeho maličké sestry Setsuko, které jedna z četných bombardací připravila o matku a domov.
Jejich otec slouží u japonského válečného námořnictva, a nepřichází od něj
žádné zprávy, takže se o naší dvojku nemá moc kdo postarat, až na jednu tetu,
která bydlí v sousedním městě. Že by záblesk naděje? Bohužel, smůla se, podobě
jako mnoha ostatním lidem připraveným o všechno, lepí našim hrdinům na paty
– teta se totiž ukáže být pěkně zlou osobou a vyhodí záhy oba dva na ulici.
Nezbude jim tedy nic jiného, než jít žít do nepoužívaného krytu za městem.
Střecha nad hlavou by sice byla, s jídlem je to ale mnohem horší. Příděly potravin
nejsou pro každého a tak Seitovi nezbude v zájmu přežití nic jiného, než potraviny
krást a pořádat vloupačky do evakuovaných domů při náletech. Na jeho malou sestru,
o kterou vší silou pečuje, ale do toho všeho přijde krutá nemoc, která u ní
má vlivem nedostatečné výživy dramatický průběh – výsledkem je její smrt pár
dnů po konci války.
Seitův nuzný život končí několik měsíců po smrti jeho sestry, kdy umírá hladem
sám opuštěný na nádraží… Věru, hrob světlušek není film na který budete
vzpomínat s úsměvem na lících, je to snímek velmi smutný až krutý. Autoři v
něm akutně upozorňují na nesmyslnost války, aniž by ústy kteréhokoli z charakterů
válku odsoudili. Předvádí epos věčné lidské bezmoci, aniž by si kdokoli z hlavních
hrdinů postěžoval na svou aktuální situací. Ukazují kterak prostá snaha o přežití
dělá třebas i z dobrých lidí bestie, a kterak bezcenný je pro společnost lidský
život. A přesto, v tomto jednom velkém chmuru, noční můře gigantických rozměrů,
naleznou naši dva hrdinové chvíli na prosté radování se ze života – budou dovádět
na pláži, smát se a užívat si sluníčka i když je obloha plná bombardérů…
Hrob světlušek je film plný momentů naprostého dojetí, je to překrásné dílo
ve vší své krutosti a syrovosti scén. Doteď mi v mysli září vyčítavý pohled
hlavního hrdiny, který jako by se každou vteřinou tázal: „a jací jste vy,
pomohli byste nám kdybyste tu byli?“ Já mohu odpovědět sám za sebe snad
jen absolutním hodnocením tohoto slaného oceánu.