Nakladatelství Live Publishing působící v Anglii a vydávající celkem 10 počítačovou tématikou se zabývajících časopisů, se rozhodlo využít velkého zájmu o retro herní scénu vydáváním specializovaného časopisu pro hráče co mají na co vzpomínat. 🙂 Měsíčník Retrogamer, jehož 9. číslo právě vyšlo, je opravdu velmi zajímavou publikací (tedy jak pro koho;) Redakci tvoří ostřílení hráči – milovníci starých her a starého herního hardwaru, kteří přinášejí často velmi exkluzivní materiály. Přečíst si tak můžete aktuální rozhovory s herními programátory dnes již dávno neexistujících firem, inženýry kteří navrhovali kdejakou konzoli či počítač který se nakonec nedostal na světlo světa a mnoho dalšího. Na přiloženém cd pak naleznete různé archivní, často nikdy neodvysílané televizní reklamy a velké množství remaků starých her. Jedno číslo stojí 6 liber což je v přepočtu cca. 270 Kč 🙂 Předpokládat že by se nějaký takovýto časopis mohl objevit na našem malém trhu je dosti utopické, proto mi nezbývá než objednávat z Anglie, nebo listovat čísly starých Excaliburů či Bitů. 🙂
Jsem již delší dobu nemocen a nezbývá mi než tady jen tak polehávat odkázán na hry, které se dají ovládat gamepadem hezky z postýlky a jelikož na mě přišla retro nálada oprášil jsem jednu starou logickou hříčku. Hru, která proslavila dnes již notoricky známé autory Diabla a Warcraftů – firmu Blizzard. V roce 1992 kdy Vikingové vyšli se ale Blizzardi ještě jmenovali Silicon & Synapse a produkovali jednoduché hry pod taktovkou Interplaye pro konzole a PC. Lost Vikings jsou co se týče grafického zpracování klasickou 2D plošinkovkou, kterou od nekonečného zástupu podobně vypadajících her odlišuje silné zastoupení logických prvků. Ovládáte zde skupinku tří vikingů z nichž každý je expertem na jinou činnost. Kombinací těchto expertíz pak postupujete vstříc dalším a dalším čím dál tím více složitějším úrovním. Fascinující je především velká vyváženost a dokonalý design jednotlivých úrovní, které vás nutí neustále kombinovat vlastnosti vikingů, kterých byť není moc (3×2), jsou využity v kombinaci s interaktivitou prostředí na maximum. Navíc mezi sebou jednotlivé charaktery vedou po dokončení levelů často vtipné rozhovory zlehčující situaci. Pokud jste Vikingy nikdy nehráli určitě si je vyzkoušejte, na poli logických plošinkovek by se jim hledala konkurence jen hodně těžko.
Dosová verze je ke stažení na underdogs. Demo verze pro GBA si můžete zahrát v internetovém prohlížeči ze stránek Blizzardu.
Pokračování kultovní anime série Gundam Seed, na které jsem se dlouhou dobu těšil, se nedávno začalo konečně vysílat. Po shlédnutí prvních tří epizod musím uznat, že se autorům podařilo velmi dobře vybruslit z fakticky uzavřeného konce GS – nadělili divákům velkou plejádu nových charakterů a některé staré tváře ponechali. Máme tu opět hrozící mezigalaktickou válku, která je výsměchem tak pracně vybojovaného míru a spousty robotické akce obohacené o klasické citové vložky. 🙂 Bohužel se GSD doposud až moc podobá svému předchůdci, což bylo očividně záměrem stejně složeného autorského týmu. Záměr to byl tak silný, že jsem se až nestačil divit naprosto shodným prvkům ve scénáři, které působí dost trapně. Snad se to časem spraví, neb GSD nemá stejně jako jeho předchůdce jiné možnosti, než sázet na dech beroucí zápletku … V minulosti dost kritizovaná animace jinak skvěle nakreslených charakterů doznala určitých kvalitativních změn k lepšímu, nicméně stále to není žádný zázrak. Soubojové sekvence, ve kterých si to rozdávají obří roboti a vesmírné lodě, jsou pak na rozdíl od trendů ražených v posledních letech, stále ručně kreslené, což je na jednu stranu docela příjemné retro, ale nekouká se na ně moc dobře. 🙁
Pln zážitků zde datlím svou první reportáž z veřejné akce. A hned po napsání nadpisu mě přepadl pocit zmaru. Jak vyjádřit to vše, co se mi honí v hlavě? Nezapomenu na něco? Nebude to moc zaujaté? Pokusím se vyvarovat všech těchto chyb a nenapáchat spoustu dalších. Inu ale přistupme k samotnému tématu.
Letošní Invex, největší výstava informačních technologií na východ od Berlína, měl být letos větší, než loňský ročník, na kterém se moje maličkost také vyskytovala. Srovnání s loňskem tedy bylo na místě.
Včera se po internetu začala šířit plná verze očekávaného pokračování hry Halo pro Xbox. Halo 2 už je nějakou dobu dokončeno (Gold stádium) a Microsoft připravuje zásoby hry, aby se dostalo na každého, protože je pravděpodobné že Halo 2 se stane jednou z nejprodávanějších her letošního roku. Datum vydání je i přes tuto nelichotivou událost stále stanoveno na 9.11.2004 a Microsoft aktivně vyšetřuje zdroj úniku. Texty v na internetu se šířící verzi hry jsou ve francouzštině.
Z dílen hýčkaného autorského seskupení Bones, zodpovědného za populární sci-fi „kovbojku“ Cowboy Bebop, vzešla poněkud vážnější série, která bez nejmenších debat potvrdila výhradní postavení tohoto týmu na poli anime tvorby.
Wolfs Rain v sobě umně kombinuje mytické motivy s postapokalyptickou tematikou. Běžně se v něm setkáte s moderními, gotickou příchutí osolenými technologickými kreacemi a mluvícími vlky, kteří když chtějí mohou vypadat jako člověk.
Velmi originálně pojatý mix nezvyklých ingrediencí by mohl kde koho na první pohled odradit, autoři si ale dali dost záležet na tom, aby tomu tak nebylo. Na rozdíl od tradičních anime trendů je totiž ve Wolfs Rainu vše od začátku až do konce docela pochopitelné a nemusíte se tedy na jednotlivé díly dívat vícekrát aby vám něco zásadního neuniklo – když už je budete sledovat znovu, tak většinou jen pro vlastní potěšení. Vlci věru ještě nikdy nevypadali tak roztomile. 🙂
Hlavním vlčím hrdinou jest mladý Kiba, který se vydal na dlouhou pouť za „květinou“ – záhadným to, dívce podobným stvořením, s jehož druhem byli vlci od pradávna spojeni a díky kterému se mohou v neposlední řadě dostat do ráje. Okolní svět je totiž všechno jiného jen ne ráj – zbytky lidí přežívají v troskách kdysi velkolepých měst a celá společnost zažívá krizi základních hodnot.
Jaxx: Tak, pro začátek, můžeš napsat něco o sobě, kdy ses narodil, bydliště, stav…
Martin Bach: Mno, pochazím z takový malý vesničky kousek od Vlašimi, jsem svobodný (s přítelkyní ;)) a za pár měsíců mi bude čtvrt století…
Jaxx: Začněme obligátní otázkou, jak jsi se vlastně dostal k počítačům a počítačovým hrám obecně?
Martin Bach: Poměrně dost dlouho jsem neměl vlastní počítač, takže ještě na základce jsem hrál hry spíš u šťastnějších kamarádů (hlavně u těch s C64). Po pár letech přemlouvání jsem dostal Amigu 1200 a ta mi vydržela hodně dlouho – nedal jsem na ni dopustit ještě v době, kdy prakticky všichni moji známí už hráli na PC. Pak jsem Amigu prodal, koupil PC a zlatý časy byly v čudu ;).