20. září 2024 vychází nová česká point & click adventura z pohledu první osoby Whispers of Prague. K rozhovoru jsem proto přizval Filipa Rachůnka z dvoučlenného indie týmu Shader Mess, ve kterém na této počítačové hře posledních 9 měsíců pracují.
Filip je zkušený programátor, který má za sebou úspěšnou karieru top-managera v mezinárodní firmě. V korporátu ho to nicméně přestalo bavit, a tak se uchýlil do videoherního “důchodu”. Podobně jako před týdnem zpovídaný Jakub Maléř, není ani Filip na tvorbě her existenčně závislý, což mu umožňuje udržet si kreativní svobodu a odstup.
Již na přelomu tisíciletí pro svůj (stále fungující) herní server Brainking.com převedl do online podoby klasické deskové a karetní hry. Nelze ho tedy považovat za úplného začátečníka, Whispers of Prague nicméně vnímá jako svou první větší hru. Přečtěte si, co mi o sobě a o své adventuře prozradil.
Číst dáleMěl jsem tu čest vyzpovídat Jakuba Maléře, zakladatele malého nezávislého studia Simplemole, který v současnosti připravuje simulátor vesmírné kolonie ExoColony. Jakub je etablovaným podnikatelem v oblasti softwarových řešení a na tvorbě her tak není existenčně závislý. Game development je pro něj příjemným koníčkem, ke kterému přičuchl, když chtěl pobavit vlastní děti. Kromě nepublikované plošinkovky vytvořené v populárním open source herním enginu Godot má za sebou i jednu vydanou hru na steamu – Territory, naprogramovanou v pro hry dnes již poněkud netradičním jazyku java.
Territory byla izometrická 2D real-time strategie s jednoduchou grafikou připomínající odlehčenou verzi Spore. Hráč se v ní staral o zvířata a prostřednictvím zásahů do jejich genů měnil jejich chování tak, aby měla co největší naději na přežití a ovládnutí teritoria. Posoudit její kvality můžete prostřednictvím dema.
Během prací na ExoColony se teriorium týmu Simplemole ustálilo na velikosti 4 člennů. Rekrutování probíhalo na fórech a z řad Jakubových spolupracovníků. Jak už to tak bývá, ne každý, kdo měl zájem se na ExoColony podílet, byl nakonec ochotný se vývoji ve frameworku Unity dostatečně zodpovědně věnovat. Jakub uvádí, že potřebná časová dotace nutná k tomu, aby kontribuce člena týmu měla smysl a nezdržovala vývoj, je přibližně 16h týdně. Takové nároky samozřejmě vyžadují disciplínu za hranicí prosté zábavy.
Číst dáleV rámci podcastu Na vycházce jsem vyzpovídal Ivana Kubála, autora chystané české videohry z prostředí slovanských mýtů a legend, která nese název Vranygrai. Ivan se do tohoto ambiciózního projektu pustil během koronavirového roku 2020, když se kvůli restrikcím nemohl nadále věnovat své práci produkčního velkých divadelních akcí. Během tvorby Vranygrai si stihl na dva roky profesně odskočit jako producent do studia Hangar 13. V této české pobočce Take2 zodpovědné za udržování úspěšných herních sérií Mafia nebo Top Spin nabral cenné zkušenosti. Ačkoli to explicitně neřekl, tak jsem nabyl dojmu, že v hangáru pracoval nejen na tenisovém simulátoru ale i na chystaném dalším dílu Mafie. Buď, jak buď, Ivan se nakonec cirka před rokem rozhodl začít věnovat své herní prvotině naplno.
Hru Ivan tvoří ve frameworku Unity, který se naučil ovládat z tutoriálů a experimentováním. Dokonce se v minulosti přihlásil s prototypem hry pro děti do výběrového řízení pro webový portál déčko České televize. Naštěstí se svým pokusem onehdy neuspěl – jinak by nebohý Ivan asi skončil jako autor variací interaktivního pexesa. Vybaven zkušenostmi producenta, které mu umožňují adekvátně plánovat, co přesně pro Vranygrai potřebuje, neostýchá se uchylovat ke střídmému nakupovaní externí pomoc: V minulosti si v obchodě Unity pořídil modely vytvořené ostatními autory nebo přímo zadal poptávku na výrobu postav a concept artu na zakázku na specializovaných diskusních serverech. Podporuje tak jako mnozí další indie autoři demokratizaci herního vývoje.
Číst dáleDo žánru nenáročných indie her s domácími mazlíčky přibyl nový – dlouho očekáváný – přírůstek s nezbedným koťátkem v hlavní roli. Jako mladá domácí kočka, která umí dělat všemožné kočičí věci jako šplhání, skákání, mňoukání a vrnění (bohužel autoři zapomněli na kakání a čůrání), máte za úkol dostat se z ulice zpátky domů.
Aby to nebylo tak jednoduché, koťátko je zpočátku vyčerpané a musí nabrat sílu sněžením syrových ryb, které jsou k nalezení na různých hůře dostupných místech ve městě. Díky nabyté energii pak dokáže vyšplhat po popínavých rostlinách zpátky k otevřenému oknu pokoje, ze kterého vypadlo a hra může skončit, nebo pokračovat dokud nesplníte všechny otevřené postranní úkoly a výzvy.
Číst dáleKoncem roku 2023 spatřil světlo světa čtyři a půl hodiny dlouhý dokumentární film “pro pamětníky” o 3D střílečkách z pohledu první osoby. Nejvíc prostoru v tomto kickstarterem vykopnutém video maratonu věnovali autoři rozhovorům s autory Doomu. Toto rozhodnutí se jeví na jednu stranu jako logické, na druhou stranu jsou ale tato vyprávění notoricky známá a dostupná v bezpočtu detailnějších rozhovorů. Nedostává se pak dostatek zaslouženého prostoru jiným, méně známým hrám a některé jsou opomenuty. I tak se ale autorům naštěstí podařilo zachytit řadu předchůdců dooma, které mohou být překvapením, a neopomněli se věnovat také modování a profesionálnímu hraní v plenkách.
Film, ke kterému se lze nyní dostat po zaplacení 18 dolarů, je rozporcován na úseky dle jednotlivých her a mohl by tak fungovat i jako seriál. Sám jsem si ho pro jeho délku dávkoval epizodicky. Jako seriál ale bohužel nenabízí tolik přidané hodnoty – youtube již je plný solidních dokumentárních videí zaměřených na dílčí hry, které film nijak zásadněji (než že se se jedná o FPS) nepropojuje. Nevšiml jsem si ani, že by se autorům podařilo nějak významně vytěžit zpovídané herní autory – že by snad utrousili něco, co už nebylo omíláno na jiných místech 100x.
Možná by dokumentaristům pomohlo uplatnit trochu víc nadhledu a humoru, nerazit pouze monology s “herními bohy” ale postavit proti sobě v rozhovoru (nebo i ve hře) lidi z ID software, 3D Realms a Epicu, provokovat je otázkami, kdo měl lepší engine atd. I přes jisté nedostatky jsem se ale na Definitive FPS Documentary díval s chutí oslazenou nostalgií.
V aktuálním dílu podcastu Na vycházce jsme měli opět herní téma – zamýšlíme se nad seriálem ČT o českých videohrách.