Rozhovor s Martinem Bachem
Jaxx:
Tak, pro začátek, můžeš napsat něco o sobě, kdy ses narodil, bydliště, stav…
Martin Bach: Mno, pochazím z takový malý vesničky kousek od Vlašimi,
jsem svobodný (s přítelkyní ;)) a za pár měsíců mi bude čtvrt století…
Jaxx: Začněme obligátní otázkou, jak jsi se vlastně dostal
k počítačům a počítačovým hrám obecně?
Martin Bach: Poměrně dost dlouho jsem neměl vlastní počítač,
takže ještě na základce jsem hrál hry spíš u šťastnějších kamarádů (hlavně u
těch s C64). Po pár letech přemlouvání jsem dostal Amigu 1200 a ta mi vydržela
hodně dlouho – nedal jsem na ni dopustit ještě v době, kdy prakticky všichni
moji známí už hráli na PC. Pak jsem Amigu prodal, koupil PC a zlatý časy byly
v čudu ;).
Jaxx: Amiga prakticky nebyla plnohodnotným počítačem, ale
spíš takovou *konzolí*, jsi opravdu takovým zapřísáhlým odpůrcem videoher, jak
to vyznívá z většiny tvých reakcí na ně?
Martin Bach: Za prvé, Amiga byla naprosto plnohodnotný počítač
– v mnoha ohledech dokonce revolučním – a ve své době byl třeba její OS na velmi
slušné úrovni a ve spoustě věci překonával možnosti PC. Za druhé, odpůrcem konzolí
rozhodně nejsem, popravdě si ani nejsem vědom toho, že bych někde psal něco
proti videohrám. Sám mám doma GameCube a docela často hraju i na PS2. Konzole
jsou podle všeho budoucnost hraní a bylo by asi nerozumné být jejich „zapřísáhlým
odpůrcem“.
Každopádně, jediné co mi na současným trendu her trochu vadí je přizpůsobování
PC her konzolovým postupům – nevadí mi přímo ty postupy (ovládáni, systém hraní),
ale spíš to, že diky konverzím a primárnímu vývoji pro konzole se tyhle věci
dostávají na PC, kde jsou zažity trochu jiné principy… Eh, doufám, že jsem
vás do toho moc nezamotal 🙂
Jaxx:
Proč vlastně BLIXA? 🙂
Martin Bach: Blixa je celkem trapná přezdívka, kterou jsem
si vymyslel při první registraci do for na netu někdy v roce 98… Je to první
část uměleckého jména mého oblíbeného hudebníka Blixy Bargelda. Viz http://www.blixa-bargeld.com
Jaxx: Když už jsme u toho, co posloucháš za muziku a které
z filmů patří mezi tvé oblíbené? Mimochodem, z dobře informovaného zdroje vím,
že fušuješ i do *Světa DVD* 🙂
Martin Bach: Na dotaz o muzice jsem nedávno odpovídal v názorech
v Levelu, ale klidně to zopakuju – jsem celkem velkej hudební fanda, takže poslouchám
celou řadu kapel a zpěváků – nicméně nejčastějc si pouštím cokoliv od Dead Can
Dance, Nicka Cavea, Einsturzende Neubauten, Type O Negative, atd… Jinak můj
vkus směřuje spíš k alternativní muzice, ze středního proudu snesu jen máloco.
Co se týče filmů, koukám na poměrně velký množství filmů všech možnejch stupňů
kvality. Kdybych měl říct pár oblíbenejch, tak třeba Nebe nad Berlínem, Tenkrát
na západě, Černá kočka, bílý kocour, Braindead, Big Lebowski a samozřejmě LOTR
🙂
Jaxx:
Co vlastně děláš, když zrovna nepracuješ na Levelu? Vyjdeš si například na „Reds“
na Letnou?
Martin Bach: Kromě poslouchání muziky a koukaní na filmy hraju
rekreačně nohejbal, čtu knížky, atd – prostě normální zábava… Na *Reds* bych
vyrazil rád, ale uvidíme, jestli někde seženu lístky. Loni jsem byl na Besiktasi
a bylo to supr 🙂
Jaxx: Z jiného soudku, chtěl by ses ztotožnit s nějakým hrdinou?
A nemusí být nutně z herního světa.
Martin Bach: No, tak tady je to jednoznačně „Dude“
z Big Lebowski. Je to prostě pohodovej týpek, kterýho jen tak něco nerozhází…
Jaxx: Jakou práci konkrétně vlastně v Levelu zastáváš?
Martin Bach: Ani nevím odkud začít 🙂 Připravuju rubriku novinek,
starám se o rubriky preview a téma. Taky dělám CD a DVD a v průběhu toho všeho
se starám o web, kterej se doufejme po aplikaci Service Packu přiblíží zase
trochu víc mým původním představám…
Jaxx:
To mě navádí na otázku, jaký máš vlastně názor na „lucky users“ na
Level Webu, kteří neustále melou svou, nezajímají je tvé upomínky, prostě tací
lidé, kteří jsou nepříjemní snad každému?
Martin Bach: Hehe, to je pěknej výraz, lucky users 🙂 Každopádně,
už když jsme web připravovali, věděli jsme, že tam takovýhle lidé budou – na
Internetu narazíte na spoustu primitivů a je jasné, že Level.cz není výjimkou.
Snažím se to vesměs nějak usměrňovat dokud to jde – k black listu přistupuju
až jako k poslední variantě, když už nic jinýho nepomáhá… Každopádně mi nezbývá
nic jinýho, než se s tím naučit žít.. 🙂
Jaxx: Jsou někdy situace, kdy jednoduše nasadíš Poker-Face
a „nevidim, neslyšim“?
Martin Bach: Myslíš jako na webu?
Jaxx: Všeobecně.
Martin Bach: Všeobecně určitě 🙂 Občas je prostě lepší mlčet
a myslet si svý.
Jaxx:
Panují konkrétně mezi tebou a redaktory konkurenčních časopisů přátelské vztahy?
Martin Bach: Vesměs se dá říct, že ano. Nechodíme spolu na
pivo, ale když se někde potkáme, pozdravíme se a rozhodně si nenadáváme.. Občas
si sice někdo rejpne, ale pořád je to myšleno spíš s nadsázkou.
Jaxx: Jak vzpomínáš na svá školní léta?
Martin Bach: Celkem rád, i když třeba na gymplu jsem v učení
rozhodně nevynikal. Na to ale člověk časem zapomene a spíš mu chybí ti lidé
co na škole potkal.
Jaxx: S kterým člověkem z Level party máš nejvřelejší vztahy?
Martin Bach: Těžko říct, vycházím se všema bez problémů…
S Radkem, Ondrou nebo Pavlem Dobrovským se vídáme i mimo práci a na jejich společnost
si nemůžu stěžovat 🙂
Jaxx: Radek Friedrich tvrdí, že na tvém stole řádí organismus
neznámého původu, který záhadně skrývá tvé věci. Máš pro to nějaké objasnění?
🙂
Martin Bach: Nedávno mi dokonce Karel Drda tvrdil, že na mém
stole objevil kolonii agresivních a organizovaných brouků neznámého původu,
ale moc mu nevěřím 🙂 Na stole mi celkově vládne organizovanej chaos, a to hlavně
proto, že nemám moc čas uklízet. I když, před pár týdnama jsem udělal hodně
radikální úklid, sám jsem se občas divil, co všechno jsem tam skladoval 🙂
Jaxx:
Na jakém typu žen „ulítáváš“?
Martin Bach: Na chytrejch a vtipnejch 🙂
Jaxx: To mi nestačí 🙂
Martin Bach: Mno, když já nad podobejma věcma opravdu moc nepřemejšlím
🙂 Se svoji přítelkyní chodím už víc jak pět let, takže na to ani nemám moc
času 🙂
Jaxx: Jak se staví k hraní her tvá přítelkyně? Toleruje to,
znechuceně odvrací zrak anebo si občas dáte deathmatch?
Martin Bach: Tak něco mezi tím. Z logiky mojí práce to prostě
tolerovat musí a postupem času jsem ji „dokopal“ i k hraní. Nemá ráda
střílečky, ale tráví docela hodně času u Sims, Harry Pottera a podobnejch, spíš
jednodušších her.
Jaxx: Lákala by tě představa vytvořit svůj vlastní časopis
ve smyslu úplně nového plátku se silným vydavatelstvím v zádech a s Martinem
Bachem jako šéfredaktorem?
Martin Bach: Něco podobného už jsem si jednou vyzkoušel při
práci pro Český Telecom, kde jsem dělal svůj vlastní herní server a od té doby
vím, že není o co stát. Takže odpověď na tvoji otázku je – ne, nelákalo by mě
to, rozjíždět nový projekt je neuvěřitelná spousta práce, která navíc může za
pár měsíců přijít nazmar, a to nikoliv vinnou člověka, který na tom maká.
Jaxx:
Klaníš se k nějakému životnímu stylu?
Martin Bach: Nemám potřebu zapadnout do nějakýho trendu, takže
bych řekl, že žádnej specifickej styl života nepreferuju. Dřív jsem byl asi
tak trochu *gotik*, ale ani tam už bych se dneska asi nezařadil.
Jaxx: Jsi svým způsobem nostalgik? Nadáváš skrze imaginární
(i skutečné 🙂 brýle na kvalitu dnešních her a poukazuješ na rozličné klasiky?
Martin Bach: Každej je asi svým způsobem nostalgik, rád vzpomenu
na starý hry, ale neřekl bych, že dnešní hry jsou nějak výrazně horší. Ubývá
originality, ale na druhou stranu způsob vyprávění příběhu ve hrách je dneska
mnohem lepší než dřív… Takovej Broken Sword 3 byl pro mně v tomhle směru naprostá
pohádka – takový hry bych mohl hrát pořád.
Jaxx:
Něco z inteligenčního soudku, co si myslíš o politice ČR vůči Spojeným Arabským
Emirátům?
Martin Bach: Myslím, že bysme se jich neměli tak bát a vlítnout
na ně :))
Jaxx: Kdyby sis mohl vybrat jakékoli zaměstnání, které by
to bylo?
Martin Bach: Třeba takovej uhlobaron by nemusel bejt špatnej
džob…
Jaxx: Je ti nějaká osobnost z herního průmyslu blízká?
Martin Bach: Eh, tak nad tím jsem nikdy moc nepřemýšlel. Zajímavých
lidí je v herním byznysu určitě hodně, ale pokud bych měl zmínit třeba mého
nejoblíbenějšího herního designéra, tak by jím byl asi Charles Cecil z Revolution
Software. Jak díky jeho hrám, tak díky jeho názorům.
Jaxx: Za dobu existence Level Reloaded se na fórech vystřídala
řada uživatelů. Přirostl ti některý *k srdci*?
Martin Bach: Pár lidí je mi určitě více či méně sympatických,
ale jmenovat je radši nebudu 🙂 Přeci jenom, na webu je teď registrováno více
než deset tisíc lidí a o většině z nich prakticky nic nevím…
Jaxx: Jsi spokojen s dnešní podobou papírového Levelu?
Martin Bach: Pořád je co zlepšovat a i když to zní jako fráze,
je to prostě fakt. Víme o spoustě věcí, ve kterých by mohl Level být lepší a
budeme se snažit s nima určitě hnout. Úplně spokojený asi nebudeme nikdy, ale
budeme se snažit ten časopis pořád zlepšovat.
Jaxx: Opět jedna z filozofickych otazek, myslíš si, že existencionalismus
je překonaný filozofický směr?
Martin Bach: Řekl bych že určitě ano, ostatně Nietzche a Schopenhuer
už jsou dávno pod drnem 🙂 Teď frčí levelismus…
Jaxx:
Znáš Beavise & Butt-Heada, popřípadě Rena a Stimpyho, seriál, na kterém
svého času ujížděla celá redakce? Pokud ano, jaký máš názor na tento druh humoru?
Martin Bach: Znám obojí, Rena a Stimpyho mám ale mnohem radši.
Když si ale můžu vybrat, preferuju spíš humor, který je k vidění třeba v Červeném
trpaslíkovi nebo v Jistě, pane ministře…
Jaxx: Takže britský humor…
Martin Bach: Přesně tak…
Jaxx: Kam myslíš, že se bude herní průmysl ubírat?
Martin Bach: Kdybych tohle věděl, nedělal bych teď v Levelu,
ale šéfoval bych Electronic Arts… 🙂
Jaxx: Tak alespoň skromný odhad… 🙂
Martin Bach: Do tohodle bych se opravdu nerad pouštěl… 🙂
Jaxx: Tak alespoň toto, více online nebo více offline? Stačí
jednoslovná odpověď 🙂
Martin Bach: Řekl bych, že to bude stále vyrovnaný – nečekám,
že by onlineovky úplně převálcovaly offline hraní – styl jejich hraní totiž
určtě nebude vyhovovat všem – a v offline hrách jsou zatím stále ještě nevyužité
možnosti, zejména co se týče vyprávění příběhů. a to bude bavit lidi pořád.
Jaxx:
Je ti nějaká herní firma sympatičtější než ostatní?
Martin Bach: Určitě je pár vývojářských firem, které mám radši.
Již zmínění Revolution Software, zesnulí Looking Glass Technologies a určitě
jestě pár dalších…
Jaxx: Final Question: Je nějaká otázka, kterou ti ještě nikdy
nikdo nepoložil a ty bys na ni moc a moc chtěl odpovědět?
Martin Bach: Pokud vim, tak neni 🙂
Jaxx: Anebo obráceně, je nějaká otázka, kterou bys chtěl položit
úplně normálnímu čtenáři Levelu?
Martin Bach: No to bych možná něco vymyslel 🙂
Třeba by mě zajímalo, co čte v levelu jako úplně první věc. 🙂
Jaxx: No, pokud mohu mluvit za sebe, tak první mě udeří do
očí názory redaktorů, pak úvodník. Pak zběžně prolistuju celý Level a najdu
si něco co mě zaujme, a nakonec nesmím zapomenout na úvahu úplně na konci čísla.
Jaxx: Nuže, děkuji ti za tvůj, jistě drahocenný, čas. Hodně
štěstí jak v pracovním tak v osobním životě a spoustu spokojených fanoušků.
Martin Bach: Hehe, supr 🙂
Diky 🙂
Jaxx: Mimochodem, uvědomuješ si, že jsi svým způsobem veřejně
známou osobou?
Martin Bach: S tím nesouhlasím… Takže bych řek, že si to
neuvědomuju 🙂