HistorieRedakceOdkazy

Balada o sluchátkách a baterkách co nic nevydrží

8 dubna, 2021, G4ndy Žádné komentáře

Kdysi v dávných dobách, v letech 90. čerstvě porevolučních, zíral jsem jako malé dítě s oblibou do vitrín nákupních domů v centru Prahy. Byly tam sestavené ultra-drahé, velké lego stavebnice vesmírných či pirátských lodí, a ještě dražší elektronika. Mít třebas takovou malou přenosnou televizi a vzít si jí s sebou do školy, to by bylo pozdvižení! Jednou jsem takovou malou televizi sestavil z lega a předstíral jsem, že přehrává zvuky, i obraz že se hýbe… nedokázal jsem se ale dostatečně přiblížit realitě a kamarádi mým fabulacím o tom, že v tom legu je skutečně funkční elektronika (dal jsem dovnitř nějaké drátky) neuvěřili.

Nakonec jsem k jedněm dlouho očekáváným Vánocům dostal walkman, na kterém jsem si mohl pouštět písničky na kazetách půjčených od bratrance, později i hudbu z rádia nahranou na dědově kazeťáku (který měl úžasnou schopnost nahrávat!).

wm-ex-190 walkman
Můj první walkman nebyl od Sony, byl to nějaký no-name klon. Stále ho mám ještě někde ve sklepě, tak ho někdy musím vyfotit.

Jít takhle nudnou cestou na návštěvu k příbuzným a pouštět si při tom do uší hudbu z Walkmana, to byla hnedle zábava. Svou vášeň jsem ale musel krotit – walkman žral baterie jako divý, a tak jsem musel vždy zvážit, jak dlouho budu poslouchat, abych si baterky nevybil (Vybité baterie se daly na cenných pár sekund ještě oživit, když jsem je dal nahřát na topení – nesměl jsem je tam ale nechat moc dlouho, to pak vytekly.) Myslím, že jsem měl nárok maximálně tak na dvě tužkové baterie za dva týdny, což stačilo asi na 8h přehrávání hudby, než se ze sluchátek začaly linout velice zpomalené zvuky. Vzpomínám si, že mě strašidelně znějící zpomalená hudba, když jsem ji kdysi večer jako usínající uslyšel, docela vylekala – znělo to jak zvuk mučení z nějakého hororu.

Velké komplikace způsobovala také sluchátka, tedy vždy jedno ze sluchátek, které přestalo hrát. Kvůli ekonomické situaci nebylo hnedle možné koupit si nějaká nová náhradní, jako dnes. Nýbrž bylo zapotřebí zkoumat, kde přesně v drátech je přerušený kontakt a dané místo zkoušet různě ohýbat až byla nalezena poloha, ve které sluchátko hraje. Dráty jsem v této hrající poloze buď musel neustále držet jemným chmatem, když jsem měl walkman v kapse, nebo jsem dráty slepil izolepou. Nouzová řešení ale moc dlouho nevydržela, a tak jsem se musel nějakou dobu spokojit s hudbou jen do jednoho ucha.

Tenkrát ty 3,5mm jacky nebyly tak odolné jako dnes.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *