Jak to šlo bez Unity? S tvorbou her pomohl obsah přiložených CD
V časech, kdy menšinu k internetu připojené hráčské populace vytáčelo pomalé vytáčené připojení, byly ideálním zdrojem demoverzí počítačových her a dalšího multimediálního materiálu přiložená CD herních časopisů. Občas se redakce na obsahu CD opravdu vyřádila a připravila hráčům kromě ukázek nebo i plných verzí her, i další mimořádně zajímavý obsah: dodnes u mě na pomyslném žebříčku v tomto ohledu vede CD časopisu Excalibur č. 68 z července 1998 na kterém se (asi ne zcela legálně) nacházelo 200 her určených pro emulátory starších počítačů a videoherních systémů jako byl sega megadrive. Do té doby jsem neměl ponětí o tom, že něco tak úžasného jako emulátory existuje a na několik let jsem tomuto zábavnému stroji času podlehl.
![Excalibur 68](/image/excal68cd.webp)
Kromě CD Excaliburu 68 si pozornost bezpochyby zaslouží také GameStar 29 (květen 2001), který se věnoval tvorbě úrovní pro 3D akční hry Quake a Half-Life. V časopise byl vytištěn základní návod a na CD byly kromě amatérských úrovní přiloženy i potřebné editory. Vytvářet smysluplné mapy ve 3D bylo o poznání složitější než hrátky s editorem map pro Warcraft 2. Jako obvykle jsem měl “velké voči” a vsugeroval si, že přece nemůže být tak složité vytvořit něco podobného jako perfektně naskriptované filmové mise původního Half-Life. Pod vlivem dračího doupěte jsem si návrhy map a příběhu “vlastní hry” začal nejdříve kreslit na papírky, abych potom vystřízlivěl pokoušeje se je převést do 3D: S vypětím vší trpělivosti jsem se dopracoval k primitivní místnosti a dveřím, které se otevíraly stiskem tlačítka, k dalším krokům už mi chyběl tutoriál. Ambice udělat něco cinematického se tedy rozplynula a nakonec jsem byl rád za pár malých, neoriginálních map, se kterými jsem alespoň udělal dojem na kamarády.
A co vy, také jste se stali Architektem 3D akcí snadno a rychle nebo pomalu a vůbec ne?