8. února 2003

Jelikož jsem absolutně neměl čas na cokoli, na co bych čas chtěl mít bla bla bla (na Dvě věže jsem si čas udělal), neprovedl jsem poměrně dlouho žádnou změnu. Snad se blýská na lepší časy, nebo je to jen moje krátkozrakost a někdo mi svítí do oka žárovkou, to teď nemohu s určitostí říci, jisté je ale to, že jsem se odhodlal provést menší změny, a to jak interní tak i externí.

Jinak tady u mě není nic nového, snad jen, že se ke mně do bytu přistěhoval nový spolubydlící, což je co říct, neboť soužití se mnou je jedno velké utrpení. Ale i on to brzy pochopil, neboť jsem ho zavřel do provizorního výběhu za účelem sledování a pěstování. O koho že se vlastně jedná?

Naštěstí to není člověk ale osminohý pavouk, který má kupodivu osm nohou a makadla, heč. Jak jsem k němu přišel?

Inu poslyšte, povím vám příběh o hrdinství, vášni a lásce. To si takhle pozdě večer sedim u kompu a pokouším se něco hrát, když najednou zahlédnu flek na zdi, což je samo o sobě zázrakem, neboť mě při hraní nedokáže obvykle nic vyrušit (kromě dobře zahraného hlasitého orgasmu jedné sousedky). První co mě napadlo, bylo to, že se jedná o komára, což mě okamžitě vzpružilo a donutilo mě zaujmout bojovou pozici. Připravený provést bleskurychlou rozmazávací akci, při které by se komár rozmázl o zeď, jsem přistoupil k fleku, pln překvapení jsem ale zjistil, že to není komár, nýbrž pavouk.

Chvíli jsme na sebe koukali, já zástupce odporné lidské rasy a on ztělesnění pavoučí nadřazenosti v říši hmyzu… Pak mi došlo, že dělá mrtvého, cha, takhle mě nedostane. S uspokojivým pocitem, že jsem chytřejší než on, nahmatala má ruka prázdnou krabičku od sirupu na kašel. Se slovy „u mě ti bude líp,“ jsem se snažil vyslance pavoukovců sklepnout ze zdi. Lord pavouk ale provedl nečekaný strategický manévr a spadl ze zdi na koberec za počítač, což pro mě bylo těžce dosažitelné místo.

Chytrák jeden, ale já se nedám tak lehce odradit, chvatně jsem odsunul počítačový stůl, přičemž mi málem spadl monitor, a jal jsem se zjistit aktuální pozici zákeřného pavouka. Moje zrakové orgány několikanásobně dokonalejší než pavoukových osm očí rychle detekovaly pohyb na rozhraní koberce a parket, další důkaz pavoukova strategického umu, začal jsem uvažovat o tom, že ho vyzvu na zápas v šachu, ale na to teď nebyl čas, jeho čtyři páry nohou, zajišťující jeden z nejdokonalejších pohybů na planetě, se rozpohybovaly a pavouk si to mistrně namířil směrem ke špatně přístupným místům pod mou knihovnou.

Okamžik jsem uvažoval o tom, jestli mu nedám chvilku, aby si prohlédl něco z mých knih, ale mé kousky pro něj očividně nic neznamenaly, určitě toho za život přečetl mnoho a nějaký Tolkien ho jen tak nerozhází, protože spíše než knihy ho přitahoval temný kout mezi knihovnou a zdí.

Jeho svobodné putování rázně ukončila krabička nesoucí název Hedelix, která mu znemožnila další strategický ústup. Stále mu však zbýval prostor na manévrování. Opět vsadil na hru na mrtvého, a tak jsem musel v dynamickém finále použít svou ruku k opatrnému uchycení jeho 5 cm těla, a vhození ho do krabičky, naštěstí se neodhodlal použít kusadla, kterými by mě zaručeně usmrtil, nebo minimálně paralyzoval na několik kol. A tak jsem konečně mohl zavřít krabičku a s čistým svědomím prohlásit, že další velké lidské vítězství, další malý krok pro člověka a velký skok pro pavouka vděčí za uskutečnění právě mně.

Tolik k epizodě s pavoukem, který se momentálně těší na to, až to venku začne hmyzit nechutným hmyzem a já mu nějaký ulovím abych tak uctil jeho majestát.

Jinak, bych také rád vyjádřil reakci na jeden provokativní email od člověka, který zřetelně absolutně nic neví o starých hrách. Sám ho pro tento jeho nedostatek bezmezně lituji, obzvláště vzpomenu-li si na ty krásné staré dobré kusy, které mu unikly. Také ho lituji proto, že je nucen hrát současný shit, který se na herní scéně vyskytuje, číst současný shit, včetně toho mého, a i pro mnoho dalších shitů, které je nucen konzumovat, neboť se nezmůže tomuto shitu vzdorovat jinak než shitem. Konec shitování, je to v …

-Vytvořil jsem nový engine, i když to moc jako engine nevypadá je to stále lepší než Lith-tech.

-Přidal jsem nějaké obrázky, upravil jsem vzhled některých recenzí a přidal recenzi na Dvě věže.

-Jelikož jsem se naučil nějaké trapné blbůstky ve Flashi vytvořil jsem nové, sociální logo.

-Velké změny se stále chystají, čas je však nerovný nepřítel, je totiž křivý.