Představte si, že vás z ničeho nic přepadnou a odvezou neznámo kam. Uvězní ve stroze vybaveném pokoji na následujících 15 let a pak vám svobodu, jen tak mimochodem, zase vrátí. Co byste pak asi dělali? Samozřejmě, měli byste sto chutí se svým věznitelům pomstít! A právě o odstínech pomsty pojednává tento korejský film, který se promítal kupodivu i v našich kinech.
Představte si, že vás z ničeho nic přepadnou a odvezou neznámo kam. Uvězní ve stroze vybaveném pokoji na následujících 15 let a pak vám svobodu, jen tak mimochodem, zase vrátí. Co byste pak asi dělali? Samozřejmě, měli byste sto chutí se svým věznitelům pomstít! A právě o odstínech pomsty pojednává tento korejský film, který se promítal kupodivu i v našich kinech.
Oldboy na první zběžný pohled zavání holywoodskou zápletkou, a scénářem inspirovaným
nesčetněkrát recyklovaným Uprchlíkem… Je tu ale několik velkých ALE. Tím prvním
je obsazení velké herecké hvězdy Min-sik Choie do hlavní role. Tento chlapík
totiž dokáže svým neuvěřitelným talentem pozvednout jakékoli dílko, ve kterém
se byť na chvíli mihne, do nebeských výšin. Min-sik, coby depresemi trpící,
zdeptaný, pouze pomstou motivovaný Dae-su Oh, se automaticky zařadil mezi moje
nejoblíbenější postavy ve hraných filmech.
Dalším ALE je pěkné přežvýkání velkého sousta, které před sebou, v podobě natočení
Oldboye, měl tým režiséra Chan-wook Parka. Park se podílel na scénáři spolu
s dalšími třemi lidmi a jak je vidno, dali si záležet, někdy možná – něvěda
kudy kam – až moc. Temný příběh o pomstě je podaný netradiční formou, tedy žádným
detektivním pátráním hlavního hrdiny, ale spíše odehráváním různých násilně
bizardních, proklatě stylových scén v jeho bezprostředním okolí. Dae-su, kterému
vymazali podstatnou část paměti, dostává od zosnovatele svého uvěznění nejrůznější
indicie a spolu s divákem postupuje krok za korkem k čím dál tím evidentnějšímu
rozuzlení, ve kterém se motiv pomsty překvapivě změní v něco úplně jiného.
Choreograficky bezchybně ztvárněné souboje, které vypadají jak vystřižené z
drsné mangy, pomáhají tam, kde by divák začal o promyšlenosti příběhu pochybovat.
Scénaristé se totiž tím, že v jejich filmu vystupují samé víceméně duševně vyšinuté
charaktery, dostali do pozice nevídaně svrchovaných vládců děje. Vladařů, nakládajících
s postavami jak se jim zachce, přičemž se jejich, dost často šokujícímu, přístupu
nemá přihlížející nejmenší nárok divit.
V jádru ale není zápletka, byť postavy a jednotlivé scény skáčou sem a tam
jak střelené, nijak složitá, jen je na ní nalepeno místy až moc tu příjemného,
tu spíše dezorientačního bodláčí. Nepřipadalo mi třeba úplně příhodné odhalení
"hlavního záporňáka" v rané fázi filmu, je to ale jen jedna z mnoha
věcí, které jsou v tomto filmu dělány jinak. A jinak než standardně to mám přece
rád!
Kdekdo se v Oldboyovi může začít místy ztrácet. Primitivním lidem, kteří nebudou
schopní vžít se do role hlavního hrdiny, pak může celý film připadat absolutně
o ničem… Valné většině by se ale Oldboy měl zalíbit už jen díky jeho nezaměnitelnému
drsnému stylu, který hodně diváků přirovnává nemístně k Tarantinovy. Není to
nejlepší film co jsem kdy viděl, který bych měl zájem nějak sáhodlouze opěvovat,
ale skvělý (a "nenásilně" poučný) tedy rozhodně je.
Jižní Korea, 2003, 120 min
Režie: Chan-wook Park
Hrají: Min-sik Choi, Ji-tae Yu, Hye-jeong Kang, Su-hyeon Kim
Nejznámější vyhledávácí engine na světě, skrývající se pod značkou Google, se rozhodl zkoncovat s nesmyslnými výsledky hledání. Řešení toho, aby vám například po zadání klíčového slova „Irák“ nevylezlo sto nesmyslných odkazů na novinové titulky, které se jen okrajově zmiňují o válce v Iráku vidí autoři Googlu, Sergey Brin a Larry Page ve vyhodnocování kvality jednotlivých odkazů.
Tento systém, který by měl být v testovacím režimu spuštěn již tento rok, by prý měl být neuvěřitelně jednoduchý, promyšlený a přínášející uživatelům jen samé výhody. Ruku na srdce, kolikrát jsme toto již slyšeli…
Uvidíme, zda se tímto „zlepšovákem“ pouze nezvýší čas, potřebný k vyhledání nějakého výrazu, anebo se tímto skutečně zkvalitní informace proudící do našich počítačů.
Po dlouhém, takřka promrhaném čase, co jsem se zaobíral samými méně zajímavými anime seriály, ke mě osud konečně zavál jeden z těch více zajímavých. A nejen zajímavých, dokonce vynikajících, ba do nebe mnou vyzdvihovaných. Není se čemu divit, tento 13ti dílný animovaný počin, nesoucí z japonštiny nepřesně přeložený název, by se totiž dal označit za zářivý příklad mé oblíbené skupiny depresivních anime oplývajících temných příběhy.
Přenosná konzole od Sony, Play Station Portable, dnes konečně získala oficiální datum svého evropského startu. Nedočkavci by si jí měli ale raději pořídit z USA, protože se tam již teď prodává levněji. Na evropském PSP totiž počínaje zářím naleznete nalepenou cenovku 249 Euro (7500 Kč). Balení (Value Pack) bude obsahovat neoprenový kryt, poutko a 32MB paměťovou karu Memory Stick Duo. To samé v Americe pořídíte za 249 Dolarů (5800 Kč). Předpokládám proto, že do doby než PSP skutečně vyjde, Sony nesmyslnou cenu sníží, respektive si uvědomí, že 249 Euro není 249 Dolarů. 🙂 A taky by těch PSP mohli vyrobit víc, protože je jich ve světě pořád nedostatek – zdržují to dvě fabriky na výrobu speciálního grafického čipu.
Dlouho očekávaný animovaný hit od chorobného workoholika, ex-designéra video sekvencí pro počítačové hry, Makoto Shinkaie je konečně tady! Tento autor, kterého někteří přezdívají jako nového Miyazakiho, proslul vynikajícím – byť krátkým – 25 minutovým anime Hoshi no Koe, které dělal celé úplně sám. Podobně je na tom i tento, z původních 50ti na 91 minut roztažený, kousek, jehož název se dá do češtiny volně přeložit jako „Místo které jsme si slíbili navštívit v dětství“.
Vydání prvního dílu Knights of the Old Republic znamenalo další výrazný krok v expanzi světa SW na pole počítačových her. Svého hrdinu si již sice nějaký ten čas mnoho lidí šlechtí v SW: Galaxies, ovšem offline RPG z prostředí Hvězdných válek, to tu ještě nebylo a nutno říci, že přesně něco takového tady chybělo. Vývojáři z Bioware nasadili prvním dílem laťku hodně vysoko, ale přesto byla práce na druhém dílu svěřena Obsidianu, studiu složeném víceméně z autorů proslulého Falloutu. Vývoj prakticky nemohl padnout do lepších rukou.